Společnost KUKA zkoumá psychosociální aspekty spolupráce člověka s robotem

Společně se Spolkovým ministerstvem školství a výzkumu a Německou vysokou školou tělovýchovy zkoumá KUKA robotický systém pro neuromuskulární trénink.

28. října 2020

KUKA se jíž více než tři roky angažuje ve výzkumném projektu RoSylerNT

Zatímco se sportovní vysoká škola tělovýchovy při testování robotických systémů pro neuromuskulární trénink soustředí hlavně na fyzické parametry, společnost KUKA se zaměřuje na psychosociální aspekty jakými jsou technická akceptace, strach a důvěra. Nadine Bender, Senior Analyst Social Impacts of Robotics pro firemní výzkum ve společnosti KUKA, říká: „S našimi produkty měníme pracovní svět, proto se musíme také zabývat dopady této změny na člověka. Této společenské odpovědnosti jsme si plně vědomi.“

Průzkum psychosociálních aspektů spolupráce člověka s robotem

Testování tří systémů

Proto byly v rámci výzkumného projektu vyvinuty různé přístroje jako provozní testovací systémy, aby bylo možné prozkoumat jejich dopad na probandy: robotická nášlapná tlaková deska, automatizovaný trenažér chůze a běhu – například pro pacienty po mrtvici – jakož i robotická pomůcka pro přenášení těžkých předmětů. Posledně jmenovaný produkt byl vyvinut společností KUKA a sestává z mobilní autonomní platformy a dvou robotů LBR iiwa.

Robot coby asistent při nošení předmětů

Systém testovalo 15 probandů ve společnosti KUKA v Augsburgu. Každý den museli probandi ve věku 18 až 49 let odpovědět na různé otázky a absolvovat úkoly související se systémem HRC. Jeden z úkolů spočíval v přenášení stolu – jednou spolu s člověkem, jednou s robotem. „Při transportu s robotem bylo jasné, že člověk vše kontroluje a robot dělá jen to, co má. Nedošlo tak k žádným problémům v komunikaci“, řekl jeden z probandů po ukončení úkolu. „Celkem byla komunikace jednoznačná a jasná. Jasné pokyny probíhaly hlavně přes tablet.“

Roboty LBR iiwa pomáhají probandům při transportování stolu

Přímá interakce mezi robotem a člověkem

Vedle senzorů a kamery Roboception je totiž systém vybaven i tabletem, který umožňuje vizuální zpětnou vazbu. „Testující osoby nemají žádné odborné vzdělání v oblasti robotiky. Díky tabletu je komunikace příjemnější a buduje se tak důvěra v interakci“, odůvodňuje technické vybavení Nadine Bender ze společnosti KUKA.

Systém navíc obsahuje mapy okolí pro řízení navigace, a také databázi fotografických snímků. Robot zdraví svůj protějšek osobně, a to na základě integrovaného rozpoznání obličeje. Všechny tři systémy, tj. i nášlapná tlaková deska a běžecký trenažér, dokáží vnímat držení těla, pohyb a zatížení páteře člověka a tak se přizpůsobit danému člověku i dané situaci. Roboty tímto způsobem zajišťují, že uživatelé ani pacienti nebudou přetěžováni nebo dokonce ohrožováni. Jedna probandka řekla: „Po krátké fázi zvykání jsem velice rychle poznala, jak robot na mě reaguje, co dělá a co ne. Poměrně rychle mi tak bylo například jasné, že robot nemá tendenci provádět hektické pohyby.“

Společnost KUKA klade důraz na základní výzkum

KUKA provádí základní výzkum společně s vysokou školou tělovýchovy v Kolíně nad Rýnem a Spolkovým ministerstvem pro školství a výzkum. Jednotlivé průzkumy týkající se interakce člověka a robota sice už existují, ale v experimentech společnosti KUKA se uplatňují také psychosociální aspekty. Tyto poznatky lze následně přenést na další produkty. „Především v oblasti zdravotní péče nabývá spolupráce s robotem stále většího významu. Ale také v průmyslu spolupracují lidé a inteligentní stroje stále častěji v bezprostřední blízkosti“, zdůrazňuje Nadine Bender.

Ještě do 31. ledna 2021 běží výzkumný projekt, jehož výsledky dosažené v testovacím týdnu budou analyzovány v Augsburgu. Ve stejném rozsahu jsou analyzovány i zbylé dva systémy v Kolíně nad Rýnem. Vedoucí projektu Dr. Uwe Zimmermann říká: „Vedle psychosociálního výzkumu nám jde momentálně také o vývoj inovativních nových technologií, které lze uplatnit i v jiných produktech. Našim cílem je vyvinout stále učící se robotický systém, který by aktivně vyvíjel síly a stal se tak interaktivním pomocníkem člověka.“